Vítej v hlubinách stínu vítá tě zde Zaro Valentine a Axila Valentine.

Zaro Valentine

20. září 2011 v 14:45
Velice se omlouvám za to jak to tu momentálně vypadá pracuju a k počítači se moc nedostanu.
 


Titul

24. června 2011 v 15:46 | Zaro Valentine
Volání Severu
Návrat Temného Draka


Autor - Michal Betinský

Kapitola 1

24. června 2011 v 15:45 | Zaro Valentine
Kapitola 1
Dávní Draci

Je pravda že tajemství skrytá ve vláknech osudu dokáže jen málo kdo poodhalit. Ani sám osud někdy neví jak to co naplánoval dopadne.
A právě takoví příběh vám tu chci vyprávět. Mé jméno není důležité jelikož jsem pro historii postradatelní. Mohu vám jen vypovědět to že jsem příslušníkem lidu Noria. Tento příběh je jednou ze tří největších legend Avlonu světa, na kterém všichni žijeme. Legenda byla na dlouhé věky ztracena. A nyní byla opět nalezena. Tuto knihu sepsal jeden z mých dávných předků a tím ji také zachránil před zapomenutím. Byla by to velká škoda. Byl velkým léčitelem a rádcem.
Nyní se připravte náš příběh začíná. Vše začalo těsně po stvoření Třetího světa. Když drak ulehl na náš svět a zemřel. Z jeho krve jsme byly stvořeni my a z šupin vznikly ostatní draci.
V útrobách drakovi kostry ovšem ležela čtyři bíla dračí vejce. Titánie je tedy odnesla na ledový ostrov. Zde je uložila do bezpečné jeskyně, která byly vyhřívána podzemní sopkou. To zaručilo drakům přežití. Poté se vydala dokončit svůj svět. Vejce pomalu rostla a sílila a jednoho dne se konečně vylíhla. Ze svých křehkých schránek vystoupily čtyři Démantový draci. Když plně zesílily a vyrostly vyšly ze své jeskyně. Byly to tři draci a jedna dračice. Před jeskyní na ně čekaly ostatní draci. Z Démantových draků se stali dračí vládci. S ostatními se poděly li o moudrost, kterou zdědily po svém otci. Vládly celé věky a pozorovali jak Noria pomalu objevují sever. Draci žily v míru a blahu a jejich vládci s ni my. Až do doby kdy se něco začalo dít s jedním z vládců. V srdci se mu probouzelo zlo. Dlouho mu vzdoroval a nevěnoval pozornost. Zprvu si myslel že je pouze unavený. Ale pomalu bylo vše jinak. Nedlouho po teto události nestalo velké zatmění. V tuto dobu je celí Avlon zahalen stínem svých měsíců celé dva dny. Právě tedy se zlo dračího krále ovládlo a zatemnilo jeho mysl. Dračí vládci neměly jména ale on si jej zvolil stal se z něj Dagor a aby nebyl stejný jako oni vletěl do hlubin země. Když druhý den vyletěl ven vypadal jinak. Kovy a síly z hlubin změnily jeho barvu na černo. Tak se zrodil první a jediný Černý drak. Dagor nenáviděl Noria z hloubi srdce a pokusil se o tom přesvědčit i ostatní vládce. Ti jej odmítly nemohly přeci zničit něco co stvořila bytost, která se zachránila před smrtí. Toto jejich rozhodnutí rozdmýchalo v Dagorovi ohromnou zášť vůči ostatním. Proto odletěl z ledového ostrova neznámo kam. Dlouhých sto let oněm nikdo neslyšel. Až jednou přiletěl na ostrov drak ve velmi špatném stavu. Byl pokousaný a měl zraněná křídla. Řekl vládců že se Dagor vrátil. Byl velmi slabí ještě jim řekl že míří k hoře Karan. Zde si právě můj lid začal z důvodu bezpečnosti začal budovat své velké hlavní město. Démantoví draci se rozhodly svého bratra zastavit. I na tu velkou vzdálenost cítily že Dagor ovládá síly temna.
Nevěděly zda jej dokážou porazit. Při letu nejkratší možnou cestou ke Karanu něco se stalo. Těsně před ni my spadl z nebe meteor. Něco je k němu volalo proto se k němu vydali. Poté co přistály u kamene. Ten se okamžitě rozpadl a k draků z něj přiletěly tři drahokamy. Prýštila z nich ohromná síla. Draci je uchopily a vydali se dál. Nevěděly o tom že tyto kameny pochází od Adina pána Draků. Adin nemohl Avlom ovlivnit, proto mu pomohl jeden z velkých bohů. Dagor byl už na dohled od Karanu. Nikdo z pracujících Noria nevěděl co k nim míří. Náhle se za Dagorem objevili ostatní vládci a okamžitě na něj zaútočily. Dagor se rychle obrátil a odletěl k černým horám. Hluboko v horách se Dračí vládci střetly. Dagorova moc byla mnohem větší než ostatních. Proto donutily Dagora aby znovu vzlétnu, když byl ve vzduchu použily drahokamy. Spojená sila kamenů zasáhla Dagora přímo do srdce. Ten po zásahu začal okamžitě padat k zemi. Pomalu z něj začal vyprchávat život. Když dopadl na zem sebral síly a naposledy pravil: "Jednoho dne se zrodí bytost, která mě osvobodí a já znovu povstanu." poté ohromný drak vydechl naposledy. Ostatní byly bojem velmi zesláblí, proto se vydaly domů. Do své jeskyně na Ledovém ostrově se nikdy nevrátily. Protože přistály o tajemného Jezera duchů. Zde ulehly na jeho břehy a usnuly ale nezemřely. Jejich těla časem splynula se třemi ohromnými ledovci. Draci ne své vládce však nikdy nezapomněly. Stále je nosí v hloubi svého srdce. Draci se nakonec usídlily na hoře Karan a začali pomáhat mému lidu.

Kam dál